Radiátor versus podlahové vytápění – což je pro vás to pravé

Radiátor nebo podlahové vytápění? Při plánování stavby nebo rekonstrukce mnozí stojí před touto otázkou. Zeptali jsme se odborníků, jaké jsou plusy a minusy obou topných systémů.

  1. Tepelná pohoda
    Při vytápění radiátory stoupá teplý vzduch automaticky vzhůru ke stropu, zatímco podlaha zůstává chladnější. Také se stává, že část místnosti je teplejší než zbytek prostoru i při horkém radiátoru. Podlahovka na rozdíl od tohoto horkovzdušného proudění využívá sálavé teplo. Ohřívá podlahu, která teplo nahromadí, akumuluje, a poté jej postupně uvolňuje do okolí. Podlaha má mnohem nižší teplotu než radiátory a přece poskytnou našemu tělu příjemný pocit tepelné pohody. Rozložení tepla po místnosti je rovnoměrné, v oblasti nohou je pocit tepla, ve výšce hlavy stojícího člověka je teplota vzduchu přibližně o 2 až 3 °C nižší než na úrovni nohou – vytváří se tak vhodné teplotní vrstvení.
  2. Zdravotní účinky
    Čím nižší cirkulace vzduchu, tím lépe, zejména pro alergiky. Nízkoteplotní podlahové topení nevíří teplý vzduch v takové míře jako radiátory. Podlahovka zajišťuje rovnoměrné teplo v celé místnosti. Nevznikají chladné a vlhké rohy, které jsou živnou půdou pro vznik plísní. Sálavé teplo je pro lidský organismus příznivější.
  3. Úspora energie
    Tradiční vytápění s radiátory vyžaduje výstupní teplotu 50 – 70 ° C, podlahové vytápění jen 30 – 40 °. Když je podlahovka správně navržena, může ušetřit oproti radiátorovému systému až 30 % provozních nákladů. Podle našich zkušeností většina lidí cítí u radiátorů tepelnou pohodu při teplotě místnosti přibližně 23 °C. Překvapivě při podlahovém topení stačí pro optimální pocit pohodlí v průměru io 2°C nižší teplota. Obecně platí, že každé snížení teploty o 1°C má za následek snížení celkových nákladů na topení cca o 6 %. Je však třeba upozornit, že k podlahovce je vhodný nízkoteplotní zdroj tepla, při napojení na starší kotle nepracuje efektivně.
  4. Zdroj tepla
    Starší kotle a radiátory využívají jako topné médium vodu v teplotním rozmezí 50 až 70 °C. Trubky podlahového vytápění vyžadují na výstupu z kotle vodu o teplotě 40 až 50 °C. V takovém nízkoteplotním režimu nejefektivněji pracují kondenzační kotle a tepelná čerpadla, jejich kombinace s podlahovkou je ideální. Naopak, pokud je spojíte s radiátory, přicházíte o výhody těchto úsporných topných zařízení. Při novostavbě s kondenzákem nebo tepelným čerpadlem byste neměli přemýšlet nad radiátory ani minutu. U rekonstrukcí a starších kotlů je to složitější. Napojení podlahového vytápění na obyčejný plynový kotel je možné, ale toto zařízení nemůže vytápět vodu na nižší teplotu než 60 °C, protože by kondenzovala a rozvody by korodovaly. Do obvodu by se tedy musel zařadit směšovač s chladnější vodou vracející se do kotle. U této varianty bychom přišli o úsporu, kterou šikovná kombinace „kondenzák plus podlahovka“ přinášejí.
  5. Údržba a čištění
    Jelikož jsou radiátory umístěny v prostoru, časem se na nich usazuje prach. I v tomto případě má navrch podlahovka. Odpadá zde totiž pravidelné čištění. Co se týče údržby systému, u radiátorů je nezbytné pravidelné dopouštění vody do systému. Při podlahovém topení postačí kontrola rozdělovačů a pročištění jednou za 3 – 5 let.
  6. Výše ​​investice
    Porovnáváme-li tyto dva systémy ve stejných podmínkách, v současnosti vychází podlahové topení ve stejné ceně jako radiátory. U standardního dvoupodlažního rodinného domu s plochou 120 m² zaplatíte za oba kompletní systémy is kotlem asi 5 000 – 6 000 eur. Při jejich kombinaci se cena navýší o dalších 1 000 až 1 500 eur.
  7. Estetika a omezení při zařizování
    Určitě se shodneme, že radiátory zabírají v domech a bytech cenné místo. Radiátor většinou není ozdobou interiéru, navíc se nedoporučuje zakrýt jej závěsem či pohovkou, abychom nepřišli o vzácné teplo. U interiérového designu jste omezeni umístěním polic a jiného nábytku na zeď či pod okna. U podlahového vytápění můžete rozmisťovat nábytek bez omezení, je však třeba vybrat vhodný typ podlahové krytiny. Nedoporučují se některé typy dřevěných podlah ani celoplošné koberce. I menší koberce by neměly přesahovat tloušťku 10 mm, aby bylo dosaženo co nejlepšího přechodu tepla. Někteří lidé si neumí představit sušení prádla bez radiátorů. Měly by své zvyky však přehodnotit, protože při něm často ztrácejí až 20 % energie. Při občasné potřebě vysušit mokré ručníky nebo zmoklé bundy lze tento problém navíc vyřešit žebříkovým radiátorem v koupelně.

Podlahovka vyhrává, není však pro každého

Pokud jste se dopracovali v našem článku až sem, musíte uznat, že podlahové vytápění má mnohem více výhod než radiátory. Možná si položíte otázku: „Proč ho tedy nemá každý?“ Pravdou je, že ne v každém obytném prostoru je možné jej instalovat a efektivně využívat. V novostavbách rodinných domů by podlahovce nemělo nic stát v cestě, věříme, že při jejich plánování si už nikdo nezvolí nic méně úspornějšího než kondenzační kotel. Více než 70% Slováků však stále bydlí ve starších bytových a rodinných domech a tam se musí držet technických podmínek, které lze těžko změnit.

Kdy není vhodné využít podlahové vytápění?

V bytových domech s centrálním vytápěním – lze využít podlahové elektrické rohože v některých částech bytu, je však třeba zvážit provozní náklady a výšku podlahy
U obyčejných plynových kotlů – důvody jsme vysvětlili výše
V interiérech, kde nedokážete zajistit tloušťku alespoň 10 – 15 cm na podlaze, aniž by to zasáhlo do věr existujících dveří a dispozice interiéru

Latest articles

Similar articles

Subscribe to our newsletter

Instagram